Duch člověka a jeho srdce
Duch člověka je představitel naší osobnosti našeho srdce. Svědčí o tom, jaké hodnoty uznáváme, čím jsme ve svém životě motivováni, jak ovlivňuje poznání Boha náš život a náš vztah k druhým lidem, po čem toužíme.
Duch člověka není součástí naší tělesnosti je to nadpřirozený duchovní prvek, který umožňuje navázat vztah s Bohem a přijmout Božího svatého Ducha.
Skrze našeho ducha komunikujeme s Bohem, vnímáme svůj vztah s Bohem a uctíváme jej.
Římanům 8:16 Sám ten Duch svědčí spolu s naším duchem, že jsme děti Boží.
Jan 4:24 Bůh je duch, a ti, kteří se mu klanějí, musí se mu klanět v duchu a pravdě.
1Jana 4:3 A žádný duch, který nevyznává Ježíše Krista, jenž přišel v těle, není z Boha. To je ten duch Antikrista, o němž jste slyšeli, že přichází, a který již nyní je ve světě.
Přísloví 20:27 Duch člověka je lampou od Hospodina, prozkoumává nejhlubší nitro.
Žalm 143:4 Můj duch ve mně umdlévá, mé srdce je v mém nitru zmateno.
Dále je také důležité znát pravdu o tom, co je duše. Hebrejsky /nefeš/, řecky /psyche/.
Pravda o duši nám pomůže pochopit, jak duše působí na stav našeho srdce.
V křesťanských denominacích je nejednotný pohled na to, co je duše.
Jedni ji považují za oddělenou část člověka, která je nehmotná a věčná.
Jiní věří pravdivému sdělení Bible, že duše, člověk je nerozdělená bytost, která umírá a má naději na vzkříšení.
Ezechiel 18:4,20 Vždyť mně patří všechny duše, patří mi jak duše otcova, tak i duše synova. Duše, která hřeší, ta zemře. Duše, která hřeší, ta zemře. Syn neponese trest za zvrácenost otce ani otec neponese trest za zvrácenost syna. Spravedlnost spravedlivého zůstane na něm a rovněž ničemnost ničemy zůstane na něm.
1.Korintským 15:21 Když tedy přišla skrze člověka smrt, přišlo skrze člověka také vzkříšení mrtvých.
Skutky 24:15 A mám naději v Bohu, kterou i oni sami chovají, že jistě nastane vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých.
Jan 11:25 Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít
Kazatel 12:7 Až se navrátí prach na zem tak, jak dříve byl, a duch se navrátí k Bohu, který jej dal.
Židům 4:12 Neboť Boží slovo je živé, činné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až do rozdělení duše a ducha, kloubů a morku a je schopné rozsoudit myšlenky a postoje srdce.
Jan 6:63 Duch je ten, který obživuje, tělo nic neznamená. Slova, která jsem vám pověděl já, jsou duch a jsou život
Žalm 22:27 Pokorní budou jíst a nasytí se. Ti, kdo hledají Hospodina, ho budou chválit. Vaše srdce bude žít navěky.
Duše je člověk, který myslí, má názory, touhy, emoce, poznání, víru a to je vše sjednoceno v srdci. Srdce může být také zlé. O srdci můžeme také říci, že je centrem našeho bytí.
Jeremiáš 7:24 Avšak neposlouchali a nenakláněli ucho, ale žili podle rad svého umíněného a zlého srdce; otočili se ke mně zády, a ne tváří.
Přísloví 4:23 Víc než cokoliv jiného střež své srdce, protože z něj vycházejí prameny života.
Jsme povzbuzováni, abychom posilovali svoji víru, střežili naše srdce a tak mohli čelit různým zkouškám i nástrahám od satana s cílem ztratit náš vztah k Bohu a Ježíši Kristu.
Usilujme o to, aby naše srdce sílilo v poslušnosti Boha a aby tak mohlo být naše srdce naplněno láskou radostí a pokojem. Ve výsledku to bude mít pozitivní vliv i na naše okolí.
